Často kladené dotazy

Proč jsou na vaší škole smíšené třídy?

Protože je to jeden ze základních principů Montessori pedagogiky. Paní Montessori jako psychiatr a pedagog  intenzivním pozorováním chování dětí ve své době zcela předběhla tehdejší poznatky o vývojových fázích dítěte. Vzájemná interakce dětí třech věkových skupin už od mateřské školy byla vypozorována jako ideální. Dítě se alespoň v obdobích práce s věkově rozdílnými dětmi dostává do role nejstaršího či nejmladšího a může si tak vyzkoušet zcela přirozené sociální role. Nestane se mu, že od první třídy je stále jen „premiant či outsider“.

Další výhodou, že děti se od sebe učí navzájem. Znáte jistě pravidlo: „Když umím někoho něco naučit/vysvětlit, teprve to sám dobře umím.“ Dítě může postupovat vpřed rychleji, ale může se i vrátit či setrvat u tématu déle, je-li to třeba. To vše ve zcela přirozeném prostředí věkově smíšených dětí. Podle vlastního zájmu či schopností se může zabývat tématy Kosmické výchovy, které jsou pro Montessori pedagogiku zcela zásadní a vše zastřešující.

Je rozdíl mezi jednotlivými trojročími?

Samozřejmě. Rozdíl je dán vývojovými odlišnostmi věkových skupin dětí.

Společným cílem práce s dětmi ve všech trojročích, resp. ve všech skupinách je samostatnost dětí, vnitřní motivace, nezávislost na pochvalách a trestech, zájem o dění ve třídě, škole i společnosti, kosmický, tzn.  celostní pohled a chápání světa, zodpovědnost za své jednání atd.

V 1. trojročí pracujeme se skupinou dětí, které rády objevují, potřebují pracovat převážně s konkrétním materiálem a na něm si osvojovat zákonitosti jazyka, matematiky, okolního světa. Potřebují klid pro práci, připravené prostředí, dostatek pomůcek a jejich neustálé představování formou prezentací učitelem. Věnují se objevování světa na základě Kosmických příběhů a skládají obraz světa pomocí konkrétních názorných ukázek a sad pomůcek a karet.

Velká pozornost je v tomto trojročí věnovaná pravidlům, jejich tvorbě dětmi a tím přijetím za své, důsledným vyžadováním jejich dodržování a tudíž vedením k zodpovědnosti. Cílem je připravit dítě na 2. trojročí, kde již bude požadovaná mnohem větší samostatnost a zodpovědnost.

V 2. trojročí už dítě plánuje svou práci na základě krátkodobých i dlouhodobějších plánů, zodpovědnost za zvolené či zadané úkoly je samozřejmostí. Dítě hodně procvičuje, samostatně zjišťuje, účastní se prezentací nového učiva ve všech oblastech podle vlastního uvážení a zadaného plánu. V tomto trojročí je vyžadováno, aby dítě bylo schopno obhájit svůj názor, postoj a nést důsledky svého chování a jednání. Velký důraz je v tomto trojročí kladen na spolupráci ve skupině, vedení debat se spolužáky, zapojení se do dění školy.

Ve 3. dvojročí jsou děti směřovány ke společné cestě, která vede k cíli. Cíl musí být konkrétní, hmatatelný, nejlépe dětmi zvolený. Cílem je konkrétní projekt z reálného života, aby dítě ve věku 13, 14 let vidělo smysl své práce. V rámci projektu je plněn obsah školního vzdělávacího programu pro tuto věkovou skupinu ve všech předmětech, jen k tomu nedochází v lavicích nad učebnicemi.

9. třída je přípravný studijní ročník, kde je kladen důraz na přípravu na střední školu či učiliště.

Co je Kosmická výchova?

Jde o oblast, která zastřešuje a zároveň propojuje všechny předměty obsažené v Rámcovém vzdělávacím plánu pro základní vzdělávání.

Vše, co se dítě učí, má souvislosti, navazuje se na naučené, dětem se předkládá práce v dlouhých tematických blocích, kde si každé najde své podle zájmu.

Kosmické příběhy se několikrát opakují, aby dítě mohlo podle věku objevovat jiné zákonitosti.

Kosmická výchova je oblast, kterou předkládáme dětem pohled na svět, kdy všechno souvisí se vším, od vesmíru a jeho vzniku, přes neživou přírodu, podmínky života, první buňku, rostliny, zvířata, člověka, až po dějiny a tvoření světa člověkem v minulosti, současnosti až po pohled na budoucnost.

Co je Týdenní zpráva?

Týdenní zpráva je dokument, kterým učitel v závěru týdne shrne průběh dění ve třídě. V bodech uvede, co se dělo, co doporučuje, upozorní na důležité akce, připomene, co je třeba splnit, co procvičit, nastíní, kam směřuje se třídou. Není to zpráva o jednotlivci, nýbrž o celé třídě.

Cílem týdenní zprávy je dát rodiči a ve vyšších ročnících i dítěti zpětnou vazbu z uplynulého týdne.

Rodič může s dítětem na základě informací ze zprávy probrat, co se mu povedlo, co se mu líbilo, nepovedlo, nelíbilo, kam by mohl směřovat dále, dostane informaci o tom, co může s dítětem procvičovat, či o čem si jen tak popovídat.

V druhém trojročí již chceme, aby týdenní zprávu četly i děti a ujasnily si tím, co se ve třídě dělo a zamyslely se nad dalším týdnem, nad svými povinnostmi a „popřemýšlely“ nad svým plánem práce na další týden.

Týdenní zprávu lze kombinovat se čtením záznamů dítěte v deníku.

Co je deník a proč ho děti píší?

Důvodů je několik:

Dítě

• si ujasňuje, co se mu povedlo, nepovedlo (Povedlo se mi…, Mám velkou radost, že…, Nezvládl jsem… atd.)
• denně píší, tvoří věty či zvolí jinou formu záznamu (body)
• vidí, kolik práce udělalo nebo neudělalo
• časem na základě deníku doma plánuje další den
• se učí sebehodnotit
• si uvědomí, co vše se za dobu jeho pobytu ve škole stalo
• zjišťuje, kolik se toho naučilo či zjistilo

Rodič

• má zpětnou vazbu a může si s dítětem nad deníkem popovídat
• se učí hledat v práci dítěte pozitiva, ocenit ho či poradit
• nesmí dítě negativně hodnotit a to je těžké
• může do deníku vpisovat, ale jen pozitivní hodnocení

Je škola nějak nábožensky orientovaná?

Ne. Jsme nábožensky zcela neutrální. V rámci témat v Komické výchově se však zmiňujeme o různých pohledech a vnímání světa, jeho vzniku a světových náboženstvích i duchovních svátcích. Žádnému dítěti jeho pohled na svět nevyvracíme a přijímáme ho takové, jaké je. Zasahujeme pouze v případech, že se dítě pro své přesvědčení samo stane terčem negativních reakcí dětí, či samo vnucuje víru ostatním dětem.

Děti prý v této škole nedostávají domácí úkoly. Je to pravda?

Ano i ne. Děti by měly doma pravidelně číst. Kromě toho, když někdo něco nestihne v rámci dopolední práce, obyčejně si nedokončené dodělává doma či v odpolední škole. Důvody, proč dítě práci nedokončí jsou rozdílné, vždy se řeší individuálně. Občas děti také dostávají úkol (vyhledat nějakou informaci, něco přinést, vytvořit, nad něčím se zamyslet a podobně), jehož splnění nám usnadní pokračování na probíraném tématu. Tyto úkoly žáci většinou plní zodpovědně.

Do kterého ročníku může naše dítě na vaší škole navštěvovat Montessori třídu?

Montessori vzdělávací program je na naší škole do 9. ročníku, tj. na celý 1. a 2. stupeň.

Jak děti zvládají přechod z Montessori na klasickou školu?

Jsme si vědomi, že ideální by bylo pokračování v Montessori systému i na vyšší stupně školy – např. ve Švýcarsku, v Německu, v Rakousku, v Holandsku funguje i Montessori střední škola. Tyto školy pracují 20 a více let bez přerušení totalitním režimem, který zavedl jednotný systém bez možnosti učit intuitivně na základě zdravého rozumu. Vzhledem k tomu, že u nás se z objektivních příčin tato metoda zabydluje teprve několik let, další stupeň zatím není k dispozici. Už na konci páté třídy jsou děti daleko vyspělejší a připravenější přijmout i jiný způsob práce než v začátcích jejich školní docházky. Po ukončení 5. ročníku odchází některé děti na víceletá gymnázia a do výběrových tříd jiných škol, kde též musí přivyknout jinému přístupu k učení. Dosavadní naše zkušenosti i zkušenosti ze zahraničí vypovídají o tom, že děti ze tříd Montessori jsou díky minulému vzdělávání dostatečně samostatné a schopné sebekázně, aby tento přechod úspěšně zvládly. Velmi také záleží na osobnosti pedagoga a na tom, jak se postaví k dětem z alternativních škol. Významnou roli v adaptaci dětí také hraje dobrá spolupráce rodičů s pedagogy na nové škole. Montessori není jedinou alternativní koncepcí našeho současného školství a tak se dá očekávat, že přechod dětí mezi jednotlivými metodami v bezprostřední budoucnosti nebude přinášet významné problémy.

Připravíte dítě dostatečně na přijímací zkoušky na víceletá gymnázia?

Děti připravíme přesně tak, jak jsme si stanovili ve školním vzdělávacím programu. Pokud chce rodič (dítě chce v páté třídě jen velmi zřídka změnit školu) dát dítě na 8 let studovat střední školu, je povinen to oznámit třídnímu učiteli. S ním pak individuálně řeší, zda dítě zvládne přijímací zkoušky, nebo potřebuje intenzivní přípravu. Tuto přípravu škola nezajišťuje. Přesto drtivá většina zájemců o gymnázia a jiné školy přijímací zkoušky zvládá bez potíží a je přijata.

Známkuje se?

V Montessori třídách se neznámkuje. Užíváme slovního hodnocení. Děti dostávají vysvědčení formou dopisu, kde je popsán jejich osobní postup a zvládnutí učiva, ale i chování či spolupráce s ostatními. Také se všechny zúčastněné strany tj. rodič, dítě i pedagog mohou setkávat na konzultacích, kde společně proberou otázky týkající se výchovy a vzdělávání dítěte.

Testují se děti v Montessori třídách?

Pokud se škola rozhodne pro zapojení do nějakého programu, kde děti prokáží své znalosti formou testu, děti se mohou zúčastnit. Velmi zvažujeme, zvláště u malých dětí v prvním trojročí, co je cílem testování a jak kvalitní test je. Absolvujeme např. Matematického klokana, Scio testy, testy Kalibro atd. Pokud se dítě nebo rodič nechce zúčastnit psaní testu nebo nechce svůj test odevzdat, je mu to umožněno.

Naše děti a jejich schopnosti známe, testy si mohou vyzkoušet kdykoli během roku a samy si ověřit, jaké jsou jejich schopnosti. Většinou i ony samy ví a test k tomu nepotřebují. Testy potřebují spíše rodiče.

Pokud se děti testů zúčastní, vždy se umísťují v rámci školy na prvních místech a v republice nad průměrem.

Může dítě zůstat v některém z trojročí o rok déle?

To je věc domluvy učitele a rodiče. Hlavní otázkou je, jestli se rodič dokáže vyrovnat s delším setrváním dítěte v jednom ročníku, trojročí. V praxi vidíme, že jsou děti, kterým by pomalejší postup prospěl. Důvodem může být dlouhodobější nemoc, brzký vstup do školy, potřeba více času na učení atd. Výhodou trojročí je, že dítě zůstává se skupinou dětí, které zná. Každopádně je naším cílem dítěti umožnit navštěvovat jedno trojročí o rok déle v případě, že se učitel a  rodič názorově shodnou. Rozhodně tento krok nechápeme jako „propadnutí“, naopak!

Jakou zpětnou vazbu dostává rodič o postupu svého dítěte?

Dítě si denně píše deník, kde hodnotí svoji práci.

Každý týden dostává dítě a rodič týdenní zprávu o práci celé třídy.

Každá třída má svoji fotogalerii, kde je vidět, jak dítě pracuje.

Každý rodič by měl během roku pobýt alespoň 3 hodiny ve třídě a pozorovat.

Na začátku roku dostane dítě plán práce, během roku dostává a plní dílčí krátkodobější plány.

2x za rok se setkáváme na třídních schůzkách.

2x za rok se setkáváme na konzultačních hodinách, pokud je třeba i častěji.

2x za rok dostane dítě slovní hodnocení.

Průběžně bude od školního roku 2013/14 dítě dostávat zpětnou vazbu od učitele ve vlastním profilu na Google Apps formou komentářů k vypracovaným úkolům a zvládnutí klíčových kompetencí – dovedností.

Mohu se přijít podívat do vyučování?

Samozřejmě. Jsme hrdi na to, že vlastníme známku Otevřená škola. Pokud přijdete do školy a domluvíte se s učitelem, jste vítání. Jediná situace, kdy odmítneme pobyt rodiče ve třídě je, když potřebujeme řešit „třídní problém“ pouze s dětmi v uzavřeném kolektivu. Potom si domluvíte nejbližší možný termín jak pro vás, tak pro nás. Jste vítáni i na akcích, kdy odjíždíme do reálného života.

Náštěva ve třídě má však svá pravidla, která si před návštěvou ve třídě přečtěte na https://docs.google.com/a/zsmontessori.net/document/d/1wYclBNNCFhmfPdypw-xkemrDa3AaEUvo0Wf6PMwPRM4/edit.

Jak je zajištěno, že se moje dítě naučí vše, co se naučit má?

To je zajištěno tím, že pracujeme a vedeme děti podle Školního vzdělávacího programu Cesta Montessori. Tento dokument je pro nás závazný a obsahuje všechny předepsané kapitoly. Odpovídá dokumentu platnému pro základní školství v celé ČR, RVP ZV, vydanému MŠMT ČR.

Je třeba si však uvědomit, že výuka probíhá jinak než na klasických školách. Vaše dítě třeba bude ve stejné době „umět“ jiné věci než další dítě u vás v rodině či v rodině známých. Pokud chcete srovnávat a posuzovat dítě jen na základě znalostí, je třeba zvolit způsob vzdělávání, který nabízí spíše školy s tradičním vzdělávacím programem.

Na co bych si měl(a) umět odpovědět, než zvolím vaši školu?

Jsem připraven(a) neporovnávat, a to ani se spolužáky ani s jinými vrstevníky?

Jsou pro mě důležité nejen znalosti mého dítěte, ale i pobyt v kolektivu, který pracuje se sociálními dovednostmi a jeho nácvikem?

Jsem ochoten oslovit učitele vždy, když podlehnu jakékoli pochybnosti?

Dokážu respektovat názor učitele a otevřeně komunikovat o problémech dítěte, popř. rodiny?

Jsem připraven(a) neověřovat neustále znalosti svého dítěte?

Pracuji doma s dítětem na základě vzájemného respektu, pravidel a jejich dodržování?

Znám principy Montessori pedaogiky?

Není mé rozhodnutí pro vzdělávání dítěte v tomto programu jen „módním výstřelkem“?